Postav kostru

Na začátku redesignu se často řeší menu. Co dáme nahoru? Co schováme pod „Služby"? Jak to celé pojmenujeme, aby to konečně dávalo smysl?

Jenže menu není kostra webu. Je jen její viditelný kus. Když pod ním zůstane stejný zmatek, nový web bude vypadat líp, ale lidé se ztratí na stejných místech jako dřív.

Discovery ti ukázalo, jaký obsah máš a co na web lidé chodí dělat. Teď z toho potřebuješ postavit systém: co patří k sobě, jak se věci jmenují, kde žijí a jak se dají znovu použít. Návštěvník tuhle práci přímo neuvidí. Pozná ji podle toho, že najde, co hledá.

Začíná se informační architekturou. Navigace v hlavičce je špička ledovce. Pod ní leží rozhodnutí, co je nadřazené čemu, co spolu souvisí a jak se to bude jmenovat. Tahle logika se staví na úkolech uživatele, ne na tom, jak má firma rozdělená oddělení. Web podle oddělení je zveřejněný organigram. Návštěvník nepřišel hádat, kdo uvnitř firmy „vlastní" jeho problém. Přišel ho vyřešit.

Druhá vrstva je obsahový model. Editor vyplní stránku „O nás", nahraje fotku autora a za týden ji nahraje znovu k článku. Pak se autor přejmenuje a jméno se opravuje na osmi místech. To není editorova neschopnost. To je vada modelu. Obsah je navržený jako stránka, která vlastní svoje políčka. Dobrý model to obrací: obsah je entita s poli a vztahy, stránka je až jeden způsob zobrazení. Jméno autora žije na jednom místě, opravíš ho jednou.

Třetí kapitola vrací do hry média. Na ta se při stavbě struktury snadno zapomene, protože vypadají jako soubory, které se prostě nahrají do CMS. Jenže obrázek je médium ve čtyřech rolích najednou: obsah, který něco sděluje, podklad s vlastníkem a licencí, bajty ovlivňující rychlost načtení a právní položka, ke které buď máš práva, nebo nemáš. Jeden nahraný obrázek může najednou ovlivnit rychlost, přístupnost i právní riziko.

Až je kostra hotová, přichází na řadu vizuální design. Ne jako kosmetika, kterou jsme odkládali ze slabosti, ale jako poslední vrstva struktury. Vzhled má smysl teprve na hotové architektuře, modelu a médiích, protože teď má co unést. Tady se navíc de facto rozhoduje o věcech, které se projeví mnohem později: o kontrastu, o váze fontů, o tom, jak rychle naskočí hlavní obrázek.

Když i tahle vrstva drží, další otázka zní: jak z návrhu vyrobit hotový web a bezpečně ho doručit návštěvníkovi.